Bez práce

11. června 2012 v 13:56
je skoro půl milionu lidí. A to je jen to oficiální číslo těch, kteří jsou registrovaní. Drobní podnikatelé na tom nejsou o moc líp - v průměru měsíčně do insolvence padne přes dvě stě firem a živnostníků. Na propouštění se chystají i telefonní operátoři. Absolventům vysokých škol už titul a jazyk nestačí - hodně vysokoškoláků začíná v kontaktním centru, kde zvedají telefony a komunikují se zákazníky, jiní zase zadávají smlouvy. Na to jim stát platí drahé studium? Českou vládu to stále nijak zvlášť nezajímá.


Navzdory častýmprohlášením vlády o konkurenceschopnosti, ČR nijak výrazně konkurenceschopná není. Odcházející náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa říká, že Česko není žádným rychle rostoucím tygrem v mezinárodní konkurenci, protože do světa prodává velmi často jen polotovary. renomované instituce ve svých mezinárodních srovnáních ukazují, že konkurenceschopnost Česka navzdory proklamacím vlády o její podpoře se spíše propadá a zaostává, než aby se zvyšovala. Největší problém je nadále v úrovni fungování veřejného sektoru a také v rychlosti a kvalitě soudů.


Co se stalo se zemí, která byla pověstná zlatýma ručičkama? Je z ní národ montoven, kde vysokoškoláci zvedají telefony. Dřív na to stačila střední škola. Teď ale práce není, tak to dělají ti, jejichž mozky by měly být zaměstnány něčím mnohem užitečnějším a produktivnějším. Nejsou, protože zemi vládnou lidé, kteří nerozumí základním principům ekonomiky. Ministr průmyslu je doktor, ministr financí chemik. To by ani tak nevadilo, já taky nejsem ekonom - ale já hlavně nejsem profesionální politik a mám na rozdíl od ministrů spojení s realitou. A ta je velmi varující, velmi závažná - a z pozic obou ministrů velmi ignorovaná.


Ministr financí cítí, že mu toho teče do pokladny málo - ale místo podpory podnikání a zaměstnanosti, zvyšuje daně. Ministr průmyslu vnímá svou roli především k tomu, aby do zahraničí mohl posílat zástupce vybrané spolu s lidmi z Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, pro které by měl rád diplomatické pasy. Neboli lukrativní trafiky pro známé, kteří v zemích nebudou mít asi žádné velké kontakty, o jejich kvalifikaci nepadlo ani slovo, ale co, daňoví poplatníci to nějak utáhnou.


České firmy zatím nemají velkou touhu být mezinárodně úspěšné. Náhodou jsem si s jednou paní z CzechTrade o tom povídala - českým majitelům firem často stačí vydělat si na vilu a na mercedes. O nízkých ambicích svědčí často anglická verze firemních webů - kvalita překladu je zoufale nízká a málokdo je ochoten investovat do opravdu reprezentativní prezentace firmy.


V kombinaci s upadajícím školstvím je to obrovský průšvih. Ale nikdo o něm nemluví - tedy nikdo, koho by demokratická většina poslouchala. Odbory chtějí zachovat status quo a předpokládají, že to nějak zaplatí bohatí. Levice s nimi ten dojem sdílí. Pravice na to kašle úplně, jen ještě na poslední chvíli honí koryta. Bohatí se stěhují tam, kde jsou k nim vstřícnější. Střední třída je decimovaná zleva i zprava.


Nikdo o tom nemluví proto, že cesta z toho marastu je nepohodlná. Lidé dnes chtějí pracovat hlavně v kanceláři, odbýt si svých 8 hodin a mít hotovo. Tak to přece funguje pro hromadu lidí, tak proč by zrovna oni měli dělat něco jiného. Když to nevyjde, tak holt na pracák nebo pro ženy na rodičovskou.


Ti rozumní se dívají na Řecko a na Španělsko, na jejich 20% nezaměstnanost a přebujelý státní sektor, a mrazí je, protože v křišťálové kouli vidí budoucnost. Mrazí i mně. Protože česká justice a česká policie už teď neumí občany chránit. Kam to povede? Asi budu doufat, že Číňané přijdou včas...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama